|
|
Podoby advokační činnosti rodičů dětí s mentálním znevýhodněním za státního socialismu na příkladu organizace Sdružení pro pomoc mentálně postiženým
Trusina, Tadeáš ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Diplomová práce pojednává o Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. Na příkladu této organizace vzniklé na konci 60. let zdola a bez politického krytí se práce snaží ukázat možnosti, které tehdy měli rodiče mentálně postižených dětí. Tato rodiči založená advokační platforma se od počátku své existence snažila poukazovat na paradoxní nesystémovost tuzemské institucionalizované soustavy péče o mentálně postižené. Rodičům vadila absence volby, jelikož existovaly pouze ústavy celoročního typu, restrikce návštěv, a především nemožnost spolurozhodovat o osudu svých mentálně znevýhodněných dětí. Od počátku se Sdružení snažilo působit jako partner odborníků a institucí sociální péče i politických představitelů, a to jak na celostátní, tak lokální úrovni. Zároveň ale disponovali jasným a obsáhlým programem, který definovali ještě před oficiálním založením. Na problematiku je nahlíženo prostřednictvím konceptu "pole mentálního postižení," pomyslné sociopolitické arény, do které Sdružení vstoupilo jako nový aktér. Práce se prostřednictvím analýzy historických pramenů zaměřuje na prvních 8 čísel zpravodaje Informace členům Národního sdružení pro pomoc mentálně postiženým. V těchto číslech byly identifikovány strategie, jimiž se Sdružení snažilo balancovat mezi kritizováním a vznášením nároků na jedné straně a...
|
|
|
Neonacismus v pozdně socialistickém Československu: aktéři, ideologie, vývoj
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat výskyt profašistických hnutí, myšlenek a jejich projevů v Československu v druhé dekádě normalizačního režimu. Základní otázka práce míří k odhalení toho, zda v osmdesátých letech existovali v ČSSR nositelé nacistických a fašistických hodnot, jaký byl profil těchto aktérů, kde ležely hlavní motivace pro jejich inspiraci neonacistickými motivy, zda tyto motivy představovaly jen symbolický protest proti establishmentu anebo s sebou nesly hlubší projekt fašistické/neonacistické společenské změny, dále odkud tyto inspirace pocházely (jestli docházelo k jejich transferu ze Západu). Práce tedy bude analyzovat sociální profil jednotlivců i skupin inklinujících k neonacismu, jejich sociální provenienci, motivace k neonacistické činnosti a smýšlení a vztah vládnoucích struktur i dalších vrstev české a slovenské společnosti k nim. Bádání by mělo přispět k lepšímu pochopení povahy normalizačního režimu i opozičních skupin. Zkoumání specifické pozice příznivců neonacistické ideologie, která nezapadá ani do škatulky "totalitně" utlačovaného pasivního lidu, ani do pozice hrdinných bojovníku proti režimu, by měla přispět k lepšímu pochopení pozdně socialistického konsensu a jeho eroze koncem osmdesátých let.
|
|
|
"Nás holek je tu málo, a to je škoda". Nízký počet studentek na technicky zaměřených středních školách
Nguyenová, Monika ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce si všímá velmi nízkých počtů dívek, studujících na středních průmyslových školách technického zaměření. Zkoumá faktory, které vedou k tomu, proč dívky nejsou motivovány ke studiu na středních školách tohoto druhu, stejně jako faktory, které způsobují, proč na tento druh škol dívky vstupují, jako jsou jejich zájem o studium techniky, jejich nadání pro studium techniky, motivace v podobě budoucího profesního uplatnění anebo existence vzorů v podobě osob, které napodobují. V teoretické části, zkoumající příčiny absence studentek, práce podrobuje kritice tvrzení o tom, že chlapci jsou nadanější pro studium technických oborů, zatímco dívky vynikají spíše v humanitních oborech. Ukazuje na způsoby udržování genderově stereotypního uvažování, například na silně zakořeněný názor, že by malé dívky měly být odmalička vedeny spíš k péči o děti a další osoby, k domácí práci a k profesím, které jsou prodloužením těchto jejich domácích rolí do veřejné sféry. Poté, co tato práce identifikuje rizika a dopady absence dívek v technických oborech, jsou zde zmíněny postupy, které by měly být zavedeny do výchovy a vzdělávání dětí na základních školách proto, aby se děti nemusely rozhodovat o svém budoucím oborovém zaměření na základě všeobecně zažitých genderových stereotypů. Na základě...
|
|
|
Argo, aport! Vývoj sportovní kynologie na Liberecku po roce 1945
Cejpová, Irena ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Proměna sportovní kynologie na příkladu libereckého okresu v průběhu druhé poloviny 20. století je hlavním motivem předkládané diplomové práce. Základem sportu je spolupráce mezi člověkem a zvířetem a i když toto "hobby" patří mezi vyhledávané volnočasové aktivity, nebylo doposud zpracováno československou historiografií. Cílem práce je přiblížit vývoj aktivity v souvislosti s dobou státního socialismu v Československu ve druhé polovině 20. století. Věnuji se historickému vývoji sportu i stanovení milníků, které měly klíčový význam pro následující průběh sportovní činnosti. V souvislosti s kynologií je představen Svaz pro spolupráci s armádou, do kterého se kynologie musela začlenit v roce 1953. V části věnující se vývoji kynologie v českých zemích jsem vycházela především z archivních pramenů, dobových periodik i informací vzešlých z interview s kynology-pamětníky. K sepsání práce jsem využila kvalitativního přístupu a jeho metod a technik, mezi které patřil sběr dat prostřednictvím studia dokumentu, obsahové analýzy a tematicky orientovaných životopisných vyprávění, ze kterých vzešla relevantní témata pro samotné pamětníky. Klíčová slova: Sportovní kynologie, státní socialismus, Liberecko, Svaz pro spolupráci s armádou, soudobé dějiny, orální historie.
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
"Nás holek je tu málo, a to je škoda". Nízký počet studentek na technicky zaměřených středních školách
Nguyenová, Monika ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce si všímá velmi nízkých počtů dívek, studujících na středních průmyslových školách technického zaměření. Zkoumá faktory, které vedou k tomu, proč dívky nejsou motivovány ke studiu na středních školách tohoto druhu, stejně jako faktory, které způsobují, proč na tento druh škol dívky vstupují, jako jsou jejich zájem o studium techniky, jejich nadání pro studium techniky, motivace v podobě budoucího profesního uplatnění anebo existence vzorů v podobě osob, které napodobují. V teoretické části, zkoumající příčiny absence studentek, práce podrobuje kritice tvrzení o tom, že chlapci jsou nadanější pro studium technických oborů, zatímco dívky vynikají spíše v humanitních oborech. Ukazuje na způsoby udržování genderově stereotypního uvažování, například na silně zakořeněný názor, že by malé dívky měly být odmalička vedeny spíš k péči o děti a další osoby, k domácí práci a k profesím, které jsou prodloužením těchto jejich domácích rolí do veřejné sféry. Poté, co tato práce identifikuje rizika a dopady absence dívek v technických oborech, jsou zde zmíněny postupy, které by měly být zavedeny do výchovy a vzdělávání dětí na základních školách proto, aby se děti nemusely rozhodovat o svém budoucím oborovém zaměření na základě všeobecně zažitých genderových stereotypů. Na základě...
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Pojetí životního prostředí v expertním myšlení československých architektů 1960-1971
Chmátal, Jonáš ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Práce se zabývá reflexí témat životního prostředí v expertním prostředí československých architektů v šedesátých letech dvacátého století. Životní prostředí se od konce padesátých let a zejména v letech šedesátých stalo frekventovaným tématem napříč různými odbornostmi. Českoslovenští architekti patřili právě k jedné z těchto skupin a během šedesátých let toto téma významně rozvíjeli. To se promítlo nejen do architektonické teorie, ale i konkrétních výstupů jako bylo založení specializovaného oboru nebo výrazným podílem na organizaci a účasti na mezinárodních setkání k problematice životního prostředí v rámci Evropské hospodářské komise OSN, UNESCO nebo Mezinárodní unie architektů. Kromě těchto přímých výstupů přineslo promýšlení témat životního prostředí také zajímavé teoretické koncepty, které zapadají do obecného intelektuálního milieu šedesátých let a dále ukazují na prozatím ne zcela prozkoumanou myšlenkovou bohatost československého intelektuálního a odborného prostředí. Architekti taktéž kriticky poukazovali na pokračující degradaci přírodního prostředí Tato analýza, proto nadále ukazuje, že kontinuální problematický stav životního prostředí v době vlády komunistické strany nebyl způsoben nezájmem o toto téma ze strany odborných kruhů či jeho nedostatečnou reflexí. Klíčová slova:...
|
|
|
Kurýři západních zpravodajských služeb v letech 1948 - 1955: Sociální kontext, motivace, dilemata
Limberský, Jan ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl nalézt předpoklady a motivace západních kurýrů jako sociální skupiny k protikomunistické rezistenci v letech 1948 až 1955. Zároveň se kurýry snaží zasadit do kontextu studené války a československých dějin. Práce tak činí prostřednictvím výslechových protokolů československé Státní bezpečnosti. Klíčová slova kurýr, zpravodajské služby, studená válka, Československo, padesátá léta, státní socialismus.
|
|
|
Alternativní politické myšlení v Československu mezi léty 1969 - 1977: aktéři, sociální sítě, ideologie
Jansa, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Tato práce je věnována politickému myšlení opozice v Československu v letech 1969 - 1977. Na základě analýzy opozičních dokumentů se snaží ukázat myšlenkový a sociální kontext opozičních hnutí, jejich představy a politické cíle. První část se zabývá institucionálním vývojem opozice a jejím vztahem k normalizační moci. Druhá část rozebírá programová prohlášení opozice, všímá si specifik v představách jednotlivých skupin o politickém, společenském i hospodářském uspořádání a jejich kontextualizace. Poslední část je pak věnována tématům, které byly společné napříč celým spektrem opozice. Zvláštní pozornost je věnována vztahu opozice k socialismu a dynamice představ o legitimitě opoziční činnosti.
|
host ::
RSS.